Aktuality

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.

Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti. Slíbené informace nedorazily, sílí podezření, že výběr vhodné lokality není v pořádku. Obyvatelé obcí v lokalitách vybraných pro hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů se potýkají s bezprecedentním zatajováním ze strany zodpovědné Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Přestože ta již vybírá a do konce roku chce navrhnout čtyři lokality z devíti do užšího výběru pro úložiště, nedává obcím možnost seznámit se s podklady, podle kterých mají být vybrány. Mnohokrát slíbené závěrečné zprávy shrnující výsledky geologických prací v okolí dotčených obcí stát ani několik měsíců po ohlášeném termínu starostům sedmi původních lokalit neposlal.

Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým bylo stanoveno průzkumné území pro hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů v lokalitě Čertovka na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. Jde již v pátý úspěch obcí a spolků, když jiné senáty téhož soudu zrušily platnost průzkumných území v lokalitách Březový potok v Pošumaví, Horka a Kraví hora na Vysočině a Magdaléna na Táborsku.

Naprostá většina kandidátek a kandidátů v senátních volbách ve volebním obvodě č.8 – Rokycany, pod který spadá i jižní část lokality vytipované pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů Čertovka, je přesvědčena, že o takto zásadní stavbě by měli rozhodovat především obyvatelé těchto obcí. Zároveň všichni, kteří odpověděli na položené otázky Platformy proti hlubinnému úložišti, slíbili, že budou aktivně prosazovat takovou změnu zákonů, jež dotčeným obcím zajistí možnost stavbu odmítnout. Většině z nich se pak nelíbí, že by úložiště mohlo být vybudováno na severu Plzeňského kraje.

Spolek Ekoinfocentrum ZO ČSOP 59/12 z Jihlavy se stal 45 členem Platformy proti hlubinnému úložišti. Ta nyní zastupuje zájmy 31 měst a obcí a 14 spolků.

Výroční zpráva o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017, kterou na svém dnešním jednání projednala vláda, neříká vše. V opačném případě by ministři museli zvážit, zda postup SÚRAO, při němž byly i v loňském roce utraceny stovky milionů korun z jaderného účtu, vede k potřebným výsledkům. Zatímco v roce 2002 bylo vybráno pro hledání úložiště 6 lokalit na území 32 obcí, po šestnácti letech se ohroženo cítí obyvatelstvo již 52 obcí na 9 lokalitách a konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními úřady eskaluje.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se v nepodepsaných inzerátech snažila zpochybnit smysl místního referenda, které úspěšně proběhlo v Jaroměřicích nad Rokytnou (a ve kterém její obyvatelé dali jasně najevo, že radioaktivní odpady pod svými domovy nechtějí). Některá svá tvrzení pak zopakovala na svém webu. Co na to mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti?

Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 26. června 2018. Do konce června 2018 měl ministr průmyslu a obchodu předložit vládě věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro radioaktivní odpad. Jeho expertní skupina měla na přípravu rok a půl. Ještě v dubnu ministr Hüner sliboval, že návrh opravdu do června bude a přizval do expertní skupiny starosty z dotčených lokalit. Dodnes jim ale návrh neukázal. Žádný totiž nepřipravil.

Platforma proti hlubinnému úložišti se na svém dnešním shromáždění členů v jihočeské Deštné ostře ohradila proti plánu ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, nepředložit vládě do konce června 2018 návrh zákona o zapojení obcí do procesu výběru hlubinného úložiště. Ministr tak popírá své sliby i vládní usnesení, které po něm předložení požaduje. Se vznikem zákona počítá také nový atomový zákon.

Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila předsedy politických stran ANO Andreje Babiše a ČSSD Jana Hamáčka, které v představeném Programovém prohlášení připravované vlády slibují: „Zajistíme … výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu.“. Výběr lokality pro úložiště není pouze geologickou otázkou, je potřeba také dojít ke shodě s komunitami žijícími ve vybraných regionech.

Města Jesenice a Chyše z lokality Čertovka a nově vzniklý spolek SOS Na Skalním od Dukovan rozšířily počet členů Platformy proti hlubinnému úložišti na celkových 41: 28 měst a obcí a 13 spolků.

Platforma proti hlubinnému úložišti požádala ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby i její zástupci byli vedle zástupců obcí z jednotlivých lokalit přizváni k jednání mezirezortní expertní skupiny, která má připravit legislativní řešení zapojení obcí do procesu výběru hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Platforma proti hlubinnému úložišti nyní sdružuje 26 dotčených měst a obcí a 12 občanských spolků a rozšíření o další 2 města a 1 spolek je těsně před schválením. Je tak těžko přehlédnutelným zástupcem občanů z lokalit vytipovaných pro úložiště. Snaží se prosazovat otevřený a průhledný způsob hledání řešení problému jaderných odpadů, v němž budou mít obce zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.

Tis u Blatna z lokality Čertovka se stal osmatřicátým členem Platformy proti hlubinnému úložišti. Ta nyní sdružuje 26 měst a obcí a 12 spolků.