Proč místní referenda?
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se v nepodepsaných inzerátech snažila zpochybnit smysl místního referenda, které úspěšně proběhlo v Jaroměřicích nad Rokytnou (a ve kterém její obyvatelé dali jasně najevo, že radioaktivní odpady pod svými domovy nechtějí). Rád bych uvedl na pravou míru alespoň některé informace, které SÚRAO čtenářům podsouvá.
Platforma proti hlubinnému úložišti nyní sdružuje 31 obcí a 13 spolků a vznikla právě proto, že obce nemají prostor, jak dostatečně hájit zájmy svých obyvatel. Právní analýzy ukázaly, že obce ani veřejnost nemají v případě tak výjimečného projektu úložiště, který prakticky natrvalo a výrazně zasáhne do života obyvatel, příliš možností jak ovlivnit rozhodování státu. Přitom respekt k rozhodnutí samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, které SÚRAO dává za vzor při přípravě hlubinného úložiště.
Česká legislativa počítá se vznikem samostatného zákona o zapojení obcí do procesu výběru, který měl práva obcí vůči státu srovnat a nastavit jasná pravidla celého procesu. Bohužel zodpovědné ministerstvo průmyslu pro jeho vznik neudělalo prakticky nic a úkol předložit návrh zákona do konce června 2018 tak zůstane nesplněn.
SÚRAO nyní na všech vytipovaných lokalitách žádá o povolení stanovit průzkumná území a provádět tam geologické práce. Obce jsou účastníky tohoto řízení, mohou se v průběhu nejen vyjadřovat, ale také se proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Toto byl i případ prvního kola povolování průzkumných území v roce 2015, které skončilo žalobami osmnácti obcí (a šesti spolků). A že námitky byly oprávněné, potvrzuje i fakt, že ve čtyřech z pěti rozhodnutí dal soud za pravdu žalujícím stranám.
V dalších fázích, kdy se bude zužovat počet lokalit na čtyři a finálně na dvě, už obce účastníky řízení nejsou. Tato možnost se jim znovu naskytne, až když se bude povolovat stavba hlubinného úložiště. Ale toto je málo a hlavně pozdě. I proto se obce brání již v této fázi, kdy jde o geologické průzkumy. Proto nyní voláme po nutnosti nejprve nastavit pravidla – zmiňovaný zákon - a pak teprve začít hledat nejlepší řešení problému našeho jaderného odpadu.
Bez férového přístupu ze strany státních úřadů a bez jejich respektu k obyvatelům, kteří mají vzít na sebe úděl za rozhodnutí politiků produkovat vysoce nebezpečné jaderné odpady, bude konflikt narůstat a možná přibudou i další místní referenda, o jejichž výsledky se zvolené samosprávy mohou opřít.
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Proč místní referenda?
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se v nepodepsaných inzerátech snažila zpochybnit smysl místního referenda, které úspěšně proběhlo v Jaroměřicích nad Rokytnou (a ve kterém její obyvatelé dali jasně najevo, že radioaktivní odpady pod svými domovy nechtějí). Rád bych uvedl na pravou míru alespoň některé informace, které SÚRAO čtenářům podsouvá.
Platforma proti hlubinnému úložišti nyní sdružuje 31 obcí a 13 spolků a vznikla právě proto, že obce nemají prostor, jak dostatečně hájit zájmy svých obyvatel. Právní analýzy ukázaly, že obce ani veřejnost nemají v případě tak výjimečného projektu úložiště, který prakticky natrvalo a výrazně zasáhne do života obyvatel, příliš možností jak ovlivnit rozhodování státu. Přitom respekt k rozhodnutí samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, které SÚRAO dává za vzor při přípravě hlubinného úložiště.
Česká legislativa počítá se vznikem samostatného zákona o zapojení obcí do procesu výběru, který měl práva obcí vůči státu srovnat a nastavit jasná pravidla celého procesu. Bohužel zodpovědné ministerstvo průmyslu pro jeho vznik neudělalo prakticky nic a úkol předložit návrh zákona do konce června 2018 tak zůstane nesplněn.
SÚRAO nyní na všech vytipovaných lokalitách žádá o povolení stanovit průzkumná území a provádět tam geologické práce. Obce jsou účastníky tohoto řízení, mohou se v průběhu nejen vyjadřovat, ale také se proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Toto byl i případ prvního kola povolování průzkumných území v roce 2015, které skončilo žalobami osmnácti obcí (a šesti spolků). A že námitky byly oprávněné, potvrzuje i fakt, že ve čtyřech z pěti rozhodnutí dal soud za pravdu žalujícím stranám.
V dalších fázích, kdy se bude zužovat počet lokalit na čtyři a finálně na dvě, už obce účastníky řízení nejsou. Tato možnost se jim znovu naskytne, až když se bude povolovat stavba hlubinného úložiště. Ale toto je málo a hlavně pozdě. I proto se obce brání již v této fázi, kdy jde o geologické průzkumy. Proto nyní voláme po nutnosti nejprve nastavit pravidla – zmiňovaný zákon - a pak teprve začít hledat nejlepší řešení problému našeho jaderného odpadu.
Bez férového přístupu ze strany státních úřadů a bez jejich respektu k obyvatelům, kteří mají vzít na sebe úděl za rozhodnutí politiků produkovat vysoce nebezpečné jaderné odpady, bude konflikt narůstat a možná přibudou i další místní referenda, o jejichž výsledky se zvolené samosprávy mohou opřít.
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti